GenoPal - nový zásuvný modul pro Rhino
Publikováno: 11.1.2007 | Autor: Jan Slanina | Rubrika: Zásuvné moduly | Komentáře: 5 - Doporučit
Nedávno zveřejněná betaverze zásuvného modulu GenoPal nepodobá se ničemu, o čem jsme na našem serveru dosud psali. Nevymodelujete s ním ani čárku a nevyrenderuje vám ani pixel. Slouží totiž k výběru barev. Což o to, vybrat barvu snad ještě není tak náročné, ale jaké barvy vybrat k ní, aby všechny dohromady tvořily hezký harmonický celek? Právě o to se postará GenoPal.
Nejdříve si povíme něco o základech, ze kterých vychází program GenoPal jako takový a až nakonec se budeme věnovat zásuvnému modulu pro Rhino.
Každý z vás už jistě slyšel o teorii barev a o barevných paletách. Pokud ne, nic si z toho nedělejte. Je obtížné zbavit se zažité teorie. My vám nabízíme zcela odlišný přístup k chápání a práci s barvami. Je to pravděpodobně lepší cesta, nikoliv pouze pro experty a odborníky, kteří po ní jdou dnes, ale i pro vás. Rozhodněte se sami.
Barva "vzniká", když na objekt dopadne světlo a vy se na něj podíváte. Barva je spíše jev než fakt. Vzniku barevného jevu se účastní tři elementy: světlo, objekt a člověk.

Barva malby
Staří umělci se snažili dosáhnout co největší barevné škály pomocí omezené palety pigmentů. Jejich chápání barev bylo založeno na řešení dilematu tvorby barev z pigmentů. Na základě svých znalostí získávali požadovanou barvu smícháním jiných barev. Mnoho těchto umělců, včetně DaVinciho, měli nejenom důkladné poznatky v oblasti míchání pigmentů, ale také přispěli k vytvoření různých teorií barev.
Největší pozornost si mezi nimi vydobyl Johannes Itten, který byl malířem a učitelem.
Ze své zkušenosti věděl, že když smícháte žlutou barvu s modrou, dostanete zelenou barvu. Jemu a všem malířům před ním, kteří míchali barvy už před ním, bylo jasné, že červená, žlutá a modrá jsou základní barvy. Provedl vylapšení dobře známých barevných kruhů a stanovil pravidla pro barvy, které se k sobě dobře hodí.
Barva světla
Sir Isaac Newton byl fyzik. Zjistil, že světlo lze rozložit do spektra barev. Nabalil toto spektrum na kružnici a pojmenoval jeho části, viděl 7 barev - to nebylo příliš vědecké.
Barva, jak ji vidí oko
Za anatomických výzkumů žab (kolem roku 1800) vyplývalo, že oko má 3 různé barevné receptory, které podle své citlivosti reagují s různými vlnovými délkami slunečního světla - červenou, zelenou a modrou (RGB z angl. red, green and blue). Všechny ostatní barvy lze namíchat kombinací těchto primárních barev, s přídavkem černé jako absence světla. To musí být pravda, váš monitor na této bázi funguje velice dobře, že ano?

Bylo podniknuto mnoho pokusů o vytvoření koherentního rámce pro uspořádání barev. Ewald Hering byl psycholog. V roce 1878 zpozoroval: "žlutá může mít červený nebo zelený odstín, ale ne modrý; modrá může mít pouze červený nebo zelený odstín a červená pouze žlutý nebo modrý. Čtyři barvy proto mohou být stanoveny jako jednoduché nebo základní barvy, tak, jak to udělal již Leonardo da Vinci." Hering určil, že naše mysl pracuje s barvami jako se třemi protikladnými páry: červená-zelená, modrá-žlutá a bílá-černá. Výzkum mozku mu dal za pravdu, ovšem po více než sto letech od jeho objevu.

IBarvy jsou v naší mysli organizovány trojrozměrně za použití protilehlých párů jako os, které definují barevný prostor! Tvar tohoto prostoru byl idealizován jako koule, kužel nebo válec – rádi si totiž svět kolem sebe zjednodušujeme. Vypadá to ale, že tento prostor je poněkud nepravidelný, se vzdálenostmi, které odráží naši představu o rozdílnosti barev.
Umělec Albert Henry Munsell sestavil velice přesvědčivý barevný strom, kde mají všechny barvy od sebe navzájem stejnou vzdálenost. 
Kruté teorie vytvořily hrubý svět barev, které dnes vidíme kolem sebe. Je to přestřelená snaha starých mistrů o nalezení “čistých barev”. Chemický průmysl z nich učinil záplavu a jednoduché RGB programy přeplnily naše obrazovky čistými a sytými barvami – jaké v přírodě nenajdete. Tyto barvy jsou umělé; sídlí na okraji našich vnímacích schopností. Bolí nás z nich oči.

Barva, jak ji vidí naše mysl
Poslední a nejdůležitější část tvorby vnímání barev leží v naší mysli. Zde musí být barva definována. Předchozí teorie, se svým nově nalezeným "vědeckým chápáním", definovaly barvu přímočaře. Taková definice je vhodná pro určení barev pigmentu nebo přesné frekvence světla - ale nepohybuje se ve sféře naší mysli.

Barevný prostor "Coloroid", ověřený v roce 1974 70 000 uživateli
Nové chápání barev nám umožnilo mapovat barvy pro “oko mysli”. Umožňuje nám také chápat složité vztahy mezi barvami a činí přitom starší teorie založené na barevných kruzích příliš zjednodušujícími a relativně surovými.
Barva teorií zbavená
Cítíte se teď už dostatečně zmateni? Vlastně byste ani neměli, výše uvedené mapy barev jsou "vestavěné" vlastnosti jakékoliv lidské bytosti. GenoColor vás tímto prostorem provede, aniž byste se museli zabývat jakoukoliv teorií. Uvidíte pouze barvy, skupiny více či méně podobných barev.

Vlevo fasáda s mnoha variacemi světlosti a odstínů skutečné barvy kamene. Vpravo skupina barev v GenoPalette
Skupiny barev
Jakákoliv skupina barev v GenoPalette a v zobrazení Swatch můžete nahlížet jako na prostorovou "kaňku" ve vašem mentálním barevném prostoru. Její tvar a velikost se liší podle pozice posuvného jezdce v programech.

Ilustrace skupin barev jako objemů v prostoru
Sladění barev
Barevné kombinace, jak je zobrazuje GenoColor, vypadají často dohromady velice dobře - doufáme, že to vidíte. Zdá se, že to souvisí s naším vnímáním okolního světa. Radujeme se z nekonečných variací barev květin na louce nebo z proměn světel a stínů v horách při západu Slunce. Jako by porovnávání vzorů při srovnávání podobností a rozdílů v barevných skupinách byla pro naši mysl radostná činnost. Je to jako poslouchání harmonie v hudbě, kde je hlavní téma opakované s různými variacemi. Srovnání mezi poslechem hudby a pozorováním barev má tradici, Newton a Goethe šli touto cestou již před námi. Na závěr lze říci jediné: GenoColors vypadají dobře, protože mají všechny navzájem něco společného; vypadá to, že pro naše oko mají logiku. Někdy není na první pohled jasné, co mají společného, proto se vaše mysl nastartuje. Vyzkoušejte následující:
GenoPal je tedy nástroj pro generování barevných schémat, která jsou potěšením pro oko a která vychází z vámi zvolené počáteční barvy. GenoPal je založen na patentované technologii, která je výsledkem výzkumu vnímání barev v naší mysli. Určitě si všimnete, že barvy, které vám nabídne GenoPal, působé příjemným a potěšujícím dojmem a jsou si vzájemně blízké. To proto, že GenoPal™ vychází z vnímání barev lidskou myslí a ne z měření světla (RGB).
Naše mozky se nevyvinuly k tomu, aby vnímaly a oceňovaly koncentrované a syté barvy, kterým říkáme "základní barvy". S GenoPalem se takovýchto agresivních, nepřirozených a syntetických barev vyvarujete.

Naše mozky jsou zvyklé na takovéto barvy

Koncentrované syntetické barvy versus přirozené barvy, vybrané GenoPalem
Nyní můžete ladit sofistikované barvy svých produktů. Jednoduchým přejetím myší přes paletu GenoPal aplikujete tyto barvy na vybrané plochy.
Screenshot zásuvného modulu GenoPal™ pro Rhino

Nejprve si musíte nainstalovat:
– RhinoDotNET_Setup (stáhněte si zde)
– Microsoft® .NET Framework 2.0 (stáhněte si zde)
Instalace:
1. Nainstalujte si výše uvdené komponenty.
2. V Rhinu otevřete menu Nástroje > Správce .NET > Nahrát zásuvný modul (Tools >.NET Manager >Load Plugin). Vyhledejte místo, kde je nainstalován GenoPal. Nahrejte RhinoColorPlugIn.dll ( viz. screenshot)
Použití:
1. Pro spuštění zásuvného modulu GenoPal zadejte v příkazovém řádku příkaz GenoColorDialog.
2. Vyberte plochy a přidělte jim barvy ( viz. screenshot)
POZNÁMKA: zásuvný modul GenoPal vždy spouštějte PŘED nahráním jakéhokoliv modelu v Rhinu.

A nakonec jedna zajímavost - plugin GenoPal pro Photoshop si za tři měsíce jeho existence stáhlo přes 1.9 milionu uživatelů...
Související odkazy
- http://genometri.com/color/index.htm – GenoPal - domocská stránka
- http://www.genometri.com/download.php?p=6 – GenoPal - stažení betaverze
- http://genometri.com/color/gc_palettes.htm – GenoPal - ukázkové palety

Diskuse k článku
[5] Chita – 22. 01. 2007, 11:32
reagovat
4 tyglik: Uz sem na to rpisel...sem vul:/ Vazne se nenaistalovali, ale bylo v tom neco jineho...Ale uz sem to rozchodil:))
[4] tyglik – 19. 01. 2007, 14:02 – reakce na [3]
reagovat
hmmm....myslím, že se ti nainstalovaly, spíš bude třeba povolit woknům v "možnostech složky" , aby zobrazoval skryté a systémové soubory nebo tak něco....
[3] Chita – 19. 01. 2007, 12:23
Reaguje: [4] - reagovat
Tak me se to nepodarilo ani rozchodit.....vubec se mi nenainstaluji dll knihovny, takze ani neni co nahrat....Co delam spatne?
[2] Petull – 18. 01. 2007, 23:44
reagovat
No, síce mi to funguje, ale neviem to akosi "rozchodiť" s VRAYom.. :-(
[1] mousek – 16. 01. 2007, 03:03
reagovat
Uplna supa to vyzera byt ... inak v-ray tu farbu ako spracuje ?